Zní to jako pohádka. A vlastně skoro jo. Byla to krása.
Tohle svázání bylo ztělesněním svobody a tohle “navždy” bylo symbolem “teď“. Byla to mladá krásná svatba neuvěřitelně zajímavých lidí. A to nesoudím jen podle ženicha a nevěsty. Lidi totiž můžete prohlédnout i podle toho, jaké mají přátele. A taková je svatba vlastně vždy. Taková, jací lidé na ní jsou.
Kromě lidí by stálo za zmínku místo. Letiště. Nebo spíše letišťátko. Malá letadýlka, cesny a pilotní svatba.
Celé se to konalo na louce, kde stály bílé stany s pár stoly, ale to hlavní se konalo na trávě pod nebem. Hosté posedávali na dekách a občas se zvedli a šli si pro točené nebo pro kousek koláče. Když se vzduchem rozlehl zvuk přistávajícího letadla, všichni se krokem vydali k blízkému hangáru..