/Z výletu na Sicílii – část třetí/

K výletu jsme přistupovaly obě s velkým respektem, večer před výšlapem řešily vybavení do chladu, na cestu plnou popela a byly připravené, že to nebude žádná hračka.

Autobus na Etnu

Hlavní věc ovšem je, že z Catanie jezdí hned několik spojení přímo až k Etně. Nemůže to tedy ani být jednodušší. Z autobusového nádraží jsme ráno odcestovaly spojem Catania – Rifugio Giovanni Sapienz. Je to autobus, který najdete podle zastávky, kde stojí fronta turistů. Všichni mají trekové boty a zimní bundy, takže poznáte, že to je vaše zastávka na první pohled. (Pokud by někdo jel autem, na stejném cílovém místě se rozkládá i parkoviště.)

Během cesty má autobus krátkou zastávku na úpatí hory v Nicolosi, kde jsme na doporučení vzali útokem cukrárnu Bar Bonanno a teprve po posilnění se autobus vydal do strmých serpentýn na zašedlých sopečných svazích.

Jak se dostat ke kráteru

Na konečném parkovišti máte tři možnosti. Vyšplhat se celou cestu až nahoru pěšky nebo přejet první úsek lanovkou a dál šplhat pěšky, a nebo vyjet první část lanovkou a druhou se nechat vyvézt až pod kráter terénním mikrobusem. Vzaly jsem střední cestu, zejména kvůli časovému odhadu. Chtěly jsme stihnout v cca čtyři odjezd autobusu zpět do Catanie, a tak jsme se vydaly na lanovku.

Lanovka vychází na 30 € na osobu, během naší návštěvy to bylo v přepočtu skoro 800 Kč na každou. Po jejím opuštění jsme se vydaly přes lány strusky a popela nahoru a i tak to byla docela štreka. Jen pro úplnost dodám, že cena za odvoz až pod kráter mikrobusem vychází 65 € na osobu.

Jaké je nahoře na Etně počasí

Měly jsme poměrně velké štěstí na počasí. Ačkoli kolem nás ještě polehával sníh, svítilo sluníčko a obě jsme vyšly nahoru ke kráteru jen v keckách a dost nalehko, ačkoli bylo na přelomu března a dubna.

Pokud by byla opravdu zima, u výstupu z lanovky je půjčovna bot i zimních bund a dalšího vybavení. Na vrcholu už foukal studený vítr. Nicméně jsme potkaly i kluka v kraťasech a ti, co se nahoru nechávali vyvézt, měli třeba i sukni.

Co na Etně je a co tam není

Jídlo

Pokud se vám nechce tahat extra velkou svačinu, areál pod Etnou je plně turistický – několik restaurací, hory občerstvení a suvenýrů. Seženete tam cokoli. Další občerstvení se nachází i u výstupu z lanovky. Opuštěné je to až na vrcholku hory.

Sopečná aktivita

Čekaly jsme trochu, že uvidíme nějaké soptění, ale Etna byla poměrně tichá a jen dýmala. I tak to byl zvláštní zážitek, který se s časem ještě tak nějak rozležel. Z celé hory stoupala pára a některá místa se zdála teplejší. Měsíční krajina se táhla snad kilometry, a všude byly zbytky drolící se staré lávy. A taky ta vůně byla jiné než kdekoli jinde.

Nahoře, když prolézáte sousedící krátery, najdete rozličné kousky půdy specificky zabarvené – nahnědlé, červené, přecházející do žluta, až po černočerné. Celá hora je napůl měkká a napůl křupavá a i když se tam vlastně vůbec, ale vůbec nic neděje, člověk má respekt k tomu, co předpokládá někde pod sebou, hluboko pod nohama. V den výletu jsem si říkala, jak mě mrzí, že jsme neviděly žádné soptění a lávu. Zpětně mi to přijde jako super zážitek i bez toho. 

Zákazy vstupu

Na druhou stranu, četly jsme, že hodně lidí vidělo pravidelné chrlení kamenů i nějaké to žhavé soptění. Ovšem, jakmile se něco takového děje ve větším měřítku, na Etnu vás přestanou pouštět. Naplánovat se to tedy úplně nedá. I my narazily v jednom místě na ceduli, která nás k hlavnímu kráteru nepustila dál.

Výhled

Co se nedá upřít je také výhled… Etna ční nad krajinu neskutečně vysoko a i když nevylezete na hlavní činný kráter, který je ve výšce 3340 metrů nad mořem (proměnlivé), vylézt vás nechají na přilehlý kráter Torre del Filosofo, který se tyčí ve výšce 2920 metrů nad mořem. (Pro srovnání jen tak v hlavě – Sněžka má 1603 m. n. m., takže by se do rozměru Etny vešla dvakrát…)

Vrátily jsme se domů tak akorát, abychom stihly vyrazit na večeři. Další den nás čekala další objevování v centru Catanie…

Na film mám jen pár fotek, nějak se vůbec nedařilo ostřit a všechny fotky z Etny mají zvláštní temnou, zašedlou a načervenalou barvu. Nedokážu vůbec říct, čím to je, jak se to stalo. Především se mi ale později foťák zasekl a nepodařilo se mi s ním vyfotit už v podstaně vůbec nic. Pár fotek z Etny tedy bylo na nějakou dobu jeho posledním počinem a tím moje analogové fotky z výletu na Sicílii vlastně končí.

Koho zajímá víc ze na Sicílie:

Trhy v Catanii

Výlet na Sicílii – Catanie, Noto… >>

• Fotografie z cest a výletů